Tibetská mísa je od dávna opředena tajemstvími a legendami. Informace o její výrobě, složení, používaní i původním účelu jsou v mlžném oparu přeneseny do Evropy v době nástupu New Age.
Jeden názorový směr hovoří o původním účelu mís pouze pro skladování potravin a objevení jejího zvukového potenciálu za náhodné. Druhá, pravděpodobnější teorie poukazuje na využívání mís tibetskými duchovními při tajných obřadech, při kterých hrál zvuk podstatnou úlohu.
Zdá se, že tibetští mniši, dědici původního šamanského učení bön, přisuzují zvuku roli prazákladu všeho bytí, každého živého tvora i každé věci ve vesmíru: "Hmota a formy byly stvořeny z různých kombinací zvuku... Existuje-li tvůrčí zvuk, existuje i zvuk destruktivní... Každý, kdo takto zvuk ovládá, může tvořit i ničit."