Jeden názorový směr hovoří o původním účelu mís pouze pro skladování potravin a objevení jejího zvukového potenciálu za náhodné. Druhá, pravděpodobnější teorie poukazuje na využívání mís tibetskými duchovními při tajných obřadech, při kterých hrál zvuk podstatnou úlohu.
Zdá se, že tibetští mniši, dědici původního šamanského učení bön, přisuzují zvuku roli prazákladu všeho bytí, každého živého tvora i každé věci ve vesmíru: "Hmota a formy byly stvořeny z různých kombinací zvuku... Existuje-li tvůrčí zvuk, existuje i zvuk destruktivní... Každý, kdo takto zvuk ovládá, může tvořit i ničit."
Podle legendy byly mísy vyráběny ze sedmi kovů, každý z nich náleží jedné z planet naší sluneční soustavy: zlato symbolizuje Slunce, stříbro Měsíc, rtuť Merkur, měď Venuši, železo Mars, cín Jupiter a olovo Saturn. Každý z kovů produkuje jiný zvuk, jiné frekvence a harmonické složky. Ve spojení pak vzniká pestrá a bohatá škála tónů od dunivě hlubokých až po zvonivě vysoké.
Současní výrobci a mistři kovotepci přesné složení slitiny střeží a není zřejmé, zda se drží původních receptur. Většina odborných pramenů uvádí jako základ pro dnešní slitinu Tibetských mís tzv. „Panchaloga“ – což je v doslovném překladu „pět kovů“. Ta je také využívána pro odlévání sošek a dalších náboženských předmětů do chrámů. Jde tedy o „posvátnou“ slitinu, která se využívá i pro odlévání mís.
Ať je skutečnost jakákoliv, lze s jistotou tibetským mísám přisoudit blahodárný vliv na lidský organizmus a psychiku. Její zvuk dokáže harmonizovat buňky v těle, uvolnit napětí, prohloubit relaxaci a uvést do hlubokého meditativního stavu. Správným výběrem mísy a působením jejího zvuku lze sesynchronizovat mozkové vlny a hemisféry či pomoci tělu a orgánům obnovit svou původní, přirozenou frekvenci.
Žádné komentáře:
Okomentovat