Přestože mám Tibetské mísy v úctě, neuctívám je a nevyvyšuji nad ostatní hudební nástroje. Dovedu si představit, že bych ji použil i jako nádobu pro ovoce na stůl! K tomu sice ještě nedošlo, ale představit si to umím. Mám jednu mísu v pokoji, na skříňce. Zní moc hezky a je pěkná, menší, velice vyvedený kus. Do ní odkládám vonné dřívko Palo Santo, jehož vůni po zapálení miluju. V tu chvíli mísa slouží jako stojánek a ochrana blízkého okolí doutnajícího dřívka před žhavými kousky, kdyby zrovna měly chuť odpadnout. Také do ní lehce uhodím paličkou, když jdu někdy kolem a mám potřebu a čas to udělat. Je to mísa univerzální, nevadí mi, že se používá i jinak, než ke hře, krásně splňuje i další role v bytě. Ke svým mísám se chovám hezky a ohleduplně, pro přepravu je vždy pečlivě balím, ale když dojde na hraní, moc se s nimi nemazlím! Krom kovových předmětů experimentuju se vším možným, co by z mísy vyloudilo zvuk.. Hraju na ně i "vzhůru nohama", prsty či paličkami bubnuji do vypouklé strany jejího dna. Prostě snažím se z mísy vytěžit maximum, aniž by ji to nějak poškodilo.
Měl jsem zákazníka, který si kupoval mísu s tím, že si ji bude brát do zahrady. Proč ne? Myslím, že i Tibetská mísa má nárok na občasný výlet mimo své domácí teritorium. Zahrajte si na ni třeba večer u táboráku a uvidíte, jak si bude s praskajícím ohněm rozumět :)
Žádné komentáře:
Okomentovat